Zašel jsem se v pátek podívat na Katarziu do JazzDocku. Stihl jsem sice jen konec, ale to úplně stačilo, abych si připomněl jak je dobrá. V JazzDocku bylo plno.
Bavili jsme se pak spolu na baru o producentech, ale jen chviličku, páč ona si musela jít balit věci a já pokračoval do RockCafé. Tam hrály nějaké crustpunkové kapely a i když mi nakonec čtyř stovek za lístek přišlo líto, poflakovat se v předsálí byl taky zajímavý zážitek. To úplně jiný publikum. Na Katarzii inťouši a mladí pražští Slováci podle vzhledu ze startovních příček korporátního světa, v RockCafé zahuleno a dělnická třída s obarvenýma hlavama, v bundách s nášivkama a ve vytahaných mikinách. Hunter Thompson napsal v Hell’s Angels postřeh o špatných vztazích mezi hipíky a bikery, který se mi od té doby občas vrací. Obě skupiny rebelují proti systému, ale zatímco hipíci jsou často děti z dobré společnosti, které si to tak vybraly, ale v podstatě se pořád mohou rozhodnout to dokázat i jako právníci nebo businessmani, motorkáři ve většině takovou volbu nemají, mají blíž k vrstvě, která je holt skoro vždycky spíš dole a jejich rebelie je často jejich jediná alternativa, kterou mají.
Sobota byla klidná, pekl jsem pražmy v solné krustě a taky kalamáry jen tak naprudko na olivovém oleji a česneku a taky večer pizzu.
Vytáhl jsem už dva druhy misa – jedno rýžové, jedno ječmenné. Obě dobrá, a to ječmenné je vysloveně skvělé! Musím si tenhle recept někam zaznamenat.
V neděli jsme byli na výletě na bahnitých polích na začátku Českého středohoří. Terén nic moc, navíc celkem zima, ale už je ve vzduchu zase cítit, že jaro přecejen bude.
Byli jsme s Martinem Ledvinou a dětma plavat, stává se z toho taková hezká nedělní tradice. Chtěl jsem natočit ten demáč, co už s sebou tahám v hlavě od prosincové Barmy, ale zase se mi to nepovedlo.