pondělí, 12. června 2023

Byl to fajn víkend po velmi náročných dvou týdnech. Ne úplně odpočinek – vešly se tam dva koncerty s VTM, v kouzelném kempu v Motole v pátek a v Rokycanech v sobotu – ale i tak to jako oddych od práce pomohlo. Kromě toho byli u nás na chalupě Hopovic. 

Kromě toho jsem měl narozeniny, ale to zásadně neprožíváme – mám je skoro každý rok. Čtyřicet čtyři let je už docela důstojný věk, ale pořád mi to přijde stejné jako když mi bylo o patnáct míň. Jsem za to vděčnej a snad to ještě nějakou dobu vydrží. 

Kromě toho jsem plaval v rybníku, odložil izolaci hliněné pece protože jednak hlavní dóm ještě schne a jednak se mi do toho nechtělo, zaléval sazeničky po louce a hrál s dětma fotbal. 

Kromě toho jsem v Praze vítal předsedu Nejvyššího soudu Indie, což je trochu jiná liga než v našich poměrech, ježto hovoří s mandátem jedné miliardy a tří set miliónů občanů. Čekal jsem trojctihodně zasloužilého kmeta, ale je to relativně mladý člověk, který na mě udělal velký dojem tím jak byl normální, svou na první pohled patrnou inteligencí a tím jak dobře a lidsky mluvil. Připomínal mi trochu Sundara Pichaie. Indie, přes všechny problémy, je mi čím dál sympatičtější. Pokud jim patří budoucnost a v dalších dekádách budou přebírat otěže i v naší části světa, jsem s tím v míru. Alespoň si nedovedu představit jiného hráče s podobnou mocí, který by byl podobně benigní. 

úterý, 6. června 2023

Na psaní si nevzpomenu klidně několik týdnů, jak vidno. V pondělí jsem odešel do práce než se všichni probudili a večer odjel na chalupu, protože začalo pršet a já zapomněl přikrýt nově postavenou hliněnou pec. Přespal jsem tam do dnešního rána, dneska jsem v dešti zasadil lesní jahody a obeplaval ostrov na rybníku. Málem jsem nevyjel ze dvorka jak to bylo rozmoklé. 

Jinak jsme hráli s Worm’s na Slamníku, taky s VTM v Brně a na Zelesafestu a taky venku před Kaštanem. 

Byl jsem v Paříži a moderoval panel co jsme pořádali na velkém setkání OECD. Na letišti Charles de Gaulle jsem přestupoval snad dvacetkrát, ale v Paříži jako takové jsem byl poprvé. Naznal jsem, že vypadá dost jako Paříž, kterou znám z fotek a filmů a že se mi docela líbí. Eiffelovka je opravdu věž jako kráva. 

Hráli jsme taky s Alaverdi a Kittchenem na oslavě narozenin Jelena a Vaška Kučery  z PSI ČvT v takovém sklepu na Smíchově a bylo to pěkné – kromě toho, že to v tom malém prostoru s neztlumitelným Vytautasem byl opravdu slušnej kotel. A to i když si vzal menší bicí soupravu, které říká koktejlová. 

Postavil jsem řečenou pec – trochu větší a trochu líp než tu první, snaže se vychytat různé drobné nedostatky, které mi na té přechozí vadily. Děti – Žilvinas, Laime a taky Fanda Ř. se mnou šlapaly hlínu s pískem, tak se na tom podílely.