Začal nám Jeden svět. Byl jsem v Křižovatce na Homo Homini a bylo to pěkné, byť mi ten svět přišel trochu vzdálenější než dřív. Zdráhám se to kritizovat, i proto, že jsem to sám několik let pořádal, takže by to mělo takovou hloupou pachuť. Je to v pořádku, jedenáct kubánských vězňů si tu cenu zaslouží, třeba třetinu z nich jsem potkal a jsou to impozantní a odvážní lidi. Ale ta selekce zemí a témat, jakkoliv je nevyhnutelné se zaměřit jen na něco a jakkoliv jsou to země, kde problém nepochybně je, mi přijde s každým rokem o něco hůř obhajitelná. Ale těším se na festival, ten mi přijde opravdu mimořádný.
Pak jsem šel do Lucerny, povídal si s Pepou Ostřanským o muzice a manažerech, ve dveřích jsem se ještě srazil s Never Sol, která šla z baletu (no pane!) a šel celkem spořádaně a brzo domů spát.
Byl jsem dneska na obědě s Rosťou. Rosťa říkal hlavně se neposrat a nepanikařit.