čtvrtek, 14. ledna 2016

Piju hodně kafe. Sešli jsme se včera s ILLE v oblíbeném Westu, abychom oficiálně odstartovali práci na novém materiálu a jak jsem dva týdny skoro nepil, zjistil jsem, že na to ani nemám chuť a ty tři piva jsem si dal spíš z pocitu že bych jako teda měl. S těma jejich křídlama vlastně to samý. Bylo to fajn, ale bylo by to stejně fajn bez toho. Zajímavý. 

Už někdy minulý týden se taky stala pozoruhodná věc, když se mi v noci zdálo, že stojíme s Olgou v zákulisí velké Lucerny (asi před nějakým hromadným koncertem, motal se tam i Floex) a ona mi zpívá písničku, kterou složila přes Vánoce na Portáši. Vzbudilo mě to, šel jsem si to vedle do pokoje najít na kytaře a ono to není úplně blbé, byť z toho zbyly už jen tři verše. Jestli to dotáhnu a troufnu si opravdu předložit v plén, to ještě nevím, ale je to každopádně zajímavý způsob skládání. 

Potkal jsem se s Dražanovou, se bude zanedlouho vdávat s outěžkem – koho by to ještě před půl rokem napadlo! 

Jinak trávím dny v práci a večery doma. Chodím plavat. Docela mi to momentálně vyhovuje.

Včera navečer jsme byli se Žilvinasem sami doma a mohli jsme tak dělat všechny věci, který maminka nemá ráda. Vzpomněli jsme si na následující: 

  • prdění, krkání a vyplazování jazyku (ale to není žádná legrace, když tě za to nikdo nekárá, takže nic)
  • házení dítěte z dálky do postele
  • pes poskakující po peřinách a polštářích 
  • pes na jediném plusminus nechlupatém gauči u nás doma
  • koukání na Simpsonovi
  • poslouchání tvrdých kapel nahlas, v tomto případě Gojira a Grohlovo “Real to Reel” 

Kromě toho – čtu “Magic of Reality” od Richarda Dawkinse, k tomu hodně čtu a poslouchám věci od buddhistického mnicha Matthieu Ricarda, jehož poctivý a pragmatický přístup je mi dost blízký a inspirativní.

Leave a Reply

Your email address will not be published.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.