pátek, 16. února 2018

Zatím mi ten půst vysloveně vyhovuje. Něco mi asi začne chybět, ale zatím nechybí. Přepnul jsem se zase do takového pracovitého domácího režimu a mám na všechno dost energie. Ráno v sedm nula pět už krauluju v bazénu, vrátím se domů na snídani, Žilvinasa odvedu do školky, v práci je teď míň lidí takže na mě tolik nemluví a mně to celkem odsejpá. Domů jdu přiměřeně brzo, uděláme si večeři, zase víc čtu. Nadejte mi do prosťáčků, ale mně se to takhle líbí. Tím spíš že na obzoru jara se už začínají shlukovat dešťové mraky pracovních cest a koncertů, a za chvíli tu budou a bude zase všechno jinak.

Jo, dneska taky vůbec nejím páč je pátek. Teď, ve tři odpoledne, mi to vlastně vůbec nepřijde.

Leave a Reply

Your email address will not be published.