Je fakt, že celý pracovní den nejíst až do druhého rána je znát. A to je pane jedinej den. Teď si představ, že někdo to takhle má pořád, a dýl. Ale obecně mi ten půst pořád vyhovuje, ani mi to nepřijde jako zásadní omezení.
Uvařil jsem o víkendu velkej indickej oběd u příležitosti máminých narozenin. S přibývající praxí to jde líp. S máslem taky. Nejlepší byl domácí panýr v červené omáčce.
Řešíme základní školu. Jeden se ani nerozkouká a už je to tady. Má to být škola normální nebo škola montessori či waldorfská? Oboje je možné, Žilvinas by neměl s normální školou problém, oboje má svá pro a proti. Řešíme master desky, řešíme klip na “Na druhé straně”.
Dneska jsem se probudil smutnej, unavenej a nesoustředěnej. Těžko říct proč, teda kromě toho že jsem musel ve tři a ve čtyři vstát z postele a jít venčit psa, kterému se chtělo kadit a obcházel kolem postele, koulel očima a dělal “hýýý”. Venku je krásný mrazivý den a žádný průšvih se momentálně neděje. Přijde mi jako že na mě něco leze. Tak to snad přejde.