30. března 2018, na konci velikonočního půstu

Velikonoční půst jsem si naordinoval především proto, že takováhle periodická období střídmosti mi přijdou jako vhodný nástroj jak kalibrovat co je vlastně normální.

Pokud jde o maso a alkohol, shledal jsem, že mi to vlastně takhle vyhovuje. Bez masa mám pořád tak trochu hlad, ale tentokrát se necítím lehce vynervovaný, což jinak má bezmasá období většinou provázelo. Ten hlad mi vyhovuje, člověk si pak toho jídla víc váží. Tak třeba jsem našel v kapse tvrdý krajíček chleba, který jsem si tam schoval cestou na chalupu do pastiček na myši. A bylo to v tu chvíli ten nejlepší tvrdý krajíček chleba, který jsem okusil, i když lidé okolo koukali trochu divně, když jsem ho z té kapsy vytáhnul a strčil si ho do pusy.

Alkohol jsem podle plánu pil na přehlídce ciderů a taky jsem si dal belgické pivo na konci cesty do Bruselu, ale jinak nic. A dobrý, vlastně vysloveně dobrý. Nejen že mi to nijak nechybí, ale třeba taková nepřítomnost kocoviny v mém životě je vysloveně příjemná. Jakožto někdo, komu se snadno stane že si místo jednoho dvou piv dá pět šest, to dovedu ocenit. Nechce se mi to opustit úplně, přecejen takový letní kelímkáč na zahrádce je letní kelímkáč na zahrádce, ale trochu střídmosti je i tady dobrá.

Nejtěžsí byla podle očekávání online disciplína.

středa, 28. února 2018

Pár dalších postních zajímavostí:

  • Jako už vícekrát předtím, když nepiju vůbec žádný alkohol, nijak mě to neomezuje, ale připadám si míň soustředěný než když ho střídmě piju. Za všechny zmíním případ z pondělka, kdy jsem si domluvil s kolegy schůzku a napsal si ji do diáře a o pár hodin jim poslal email svolávající schůzku na jinou hodinu. Takový dojem má opravdu pokaždé když dlouhodobě vůbec nepiju. Ono se to tedy také většinou překrývá s dobou kdy nejím maso, což může být další faktor.
  • Čas mi nějak rychle utíká, až proklouzává. Mám toho dost, ale ne nijak extrémně – bývá často hůř. Ale přesto to nějak nezvládám odbavovat a každou chvíli se otočím a je další konec týdne.

pátek, 23. února 2018

Půst pokračuje v podstatě úspěšně zhruba desátým dnem. Pokud jde o maso a alkohol, žádný problém v tom neshledávám, naopak mi to takhle vyhovuje víc. Jde zřejmě jen o to mít ten důvod to odmítnout, což normálně nemám, a tak to z pohodlnosti nebo mlsnosti neodmítám a pak je mi hůř než kdybych odmítal.

Nejtěžší je podle očekávání udržet půst online – nesledovat ty zprávy, Facebook atd. Ale i to v podstatě nějak jde.

Minulý týden v pátek jsem držel půst úplně bez jídla, tenhle týden se mi do toho už nechtělo. Je to fajn výzva, ale při mé konstituci tělo v ketóze nemá moc z čeho jet a stačí mi to jen jednou za delší čas.

Mám trochu větší pokušení pít po večerech silný zelený čaj a jíst brambůrky, ale jinak mi to takhle vlastně vyhovuje.

pátek, 16. února 2018

Zatím mi ten půst vysloveně vyhovuje. Něco mi asi začne chybět, ale zatím nechybí. Přepnul jsem se zase do takového pracovitého domácího režimu a mám na všechno dost energie. Ráno v sedm nula pět už krauluju v bazénu, vrátím se domů na snídani, Žilvinasa odvedu do školky, v práci je teď míň lidí takže na mě tolik nemluví a mně to celkem odsejpá. Domů jdu přiměřeně brzo, uděláme si večeři, zase víc čtu. Nadejte mi do prosťáčků, ale mně se to takhle líbí. Tím spíš že na obzoru jara se už začínají shlukovat dešťové mraky pracovních cest a koncertů, a za chvíli tu budou a bude zase všechno jinak.

Jo, dneska taky vůbec nejím páč je pátek. Teď, ve tři odpoledne, mi to vlastně vůbec nepřijde.

středa, 14. února 2018

Je popeleční středa a mně začíná velikonoční půst. Nepovažuju se vlastně za křesťana, ale přijde mi dobré si občas naordinovat taková asketičtější období. V mém pojetí to bude tedy znamenat žádný alkohol, žádné maso, v pátek půst úplně, každý den aspoň pět minut meditace a – určitě nejtěžší – omezit na minimum čas strávený online. Samozřejmě se tomu nevyhnu, pracuju u počítače a navíc budeme vydávat desku, ale zprávy a vzkazy na Facebooku stačí zkouknout jednou denně a většina toho ostatního je navíc. Pamatuju si jak jsem si úžasně vyčistil hlavu když jsem byl na Kubě nebo ve staré Barmě dva týdny úplně offline. To asi úplně v pražském provozu nečekám, ale i tak jsem zvědavej jak to půjde a co to bude dělat.

pondělí, 12. února 2018

Klidnej víkend. Připravuju se na velikonoční půst, a to hlavně tak, že jím hodně masa a piju hodně piva. A tak jsme měli v sobotu k obědu moravského vrabce a v neděli ke snídani párek v rohlíku a k obědu těstoviny a salsiccie. Opravil jsem kočárek a byli jsme se projít v lese a ze soboty na neděli jsem spal skoro dvanáct hodin.