Pátek jsem strávil sázením další veliké várky sazenic na chalupě. Jak zmíněno, spíš menší věci pro podsazení stromů a všelijaké neobvyklosti. Borovice limba co mají jedlá semínka, čimišník, čilimník, košíkářské vrby, tavolník, hlošina, komule, kalina, cukrový javor. Až to začne všechno růst, bude to pecka. Akorát mi asi bude trochu scházet to sázení, asi budeme muset přikoupit nějaký pozemek. Byl slunečný zimní den, na rybníku ráno ještě led.
V sobotu jsme konečně vyrazili všichni na výlet, do lesů u Řevnice, ke skále Babka a pak zase zpátky. I patnáctiletá čubka to zvládala důstojně, ale je už vidět, že ji to zatěžuje. Zejména asi když jsme dva týdny prakticky proseděli doma. Jednou jsem ji musel tahat z klacků a listí u potoka, kam zadkem zapadla a večer potom chodila toporně jako dřevěná loutka a bylo vidět, že ji bolí klouby. Založil jsem ječmenné koji, což už je taková tradice posledních prosincových víkendů. Ječmenné mugi miso je nejlepší. Snažím se dokončit pracovní věci před svátky a jde to ztuha.