neděle, 19. dubna 2020

Nad ránem dvakrát pršelo a v krajině je úplně cítit, jak to všechny ty rostliny a stromy vděčně nasávají. Nebylo to zdaleka dost, ale aspoň něco. Byl to první déšť za více než čtyři týdny. 

Byl to den, kdy jsem si četl a zkoušel bez velkého nadšení něco nahrávat a taky malovat vodovkama. Taky jsem přemýšlel jak všechny ty pracovní činnosti v životě dělám nějak blbě a co bych měl dělat líp. 

Večer jsme roztopili hliněnou pec a udělali si na sluníčkem zalitém dvorku pizzu.

Leave a Reply

Your email address will not be published.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.