Poslední dobou moc nehraju. Ani s ILLE, natožpak s Alaverdi. A nechybí mi to, dokonce se mi do toho ani nechce, když už něco pak přijde. Včera jsme ale měli zkoušku s Alaverdi a Kittchenem na páteční Junktown a dneska se cítím klidně a produktivně, asi nejlíp za docela dlouhou dobu. Podobnou zkušenost si vybavuju i z jiných momentů, kdy jsem po delší době hrál. Zdá se tedy, že to dělání hudby pořád má pro mě nějakou funkci, která mi v životě jinak schází.