Jak je to někdy jednoduché. Po obědě jsem šel ven a čtvrt hodiny seděl na sluníčku, protože bylo opravdu hezky. Tím se to nějak obrátilo a cítím se od té doby zase v pořádku. Sun king.
Ve zkušebně Alaverdi stojí figurína Petra Haničince. Vypadá sama o sobě trochu strašidelně, ale když jsem ji tam jednou našel zalezlou ve sprše, s rukou vysunutou z rukávu na panenku na zemi, byl to výjev tak děsivý, že mi málem naskočila husí kůže.
Včera jsem tuhle cca pět let starou fotku vytáhnul, a večer mi povídá Domagoj z Chorvatska: “Hele, když jsi z Čech, neznáš náhodou herce Petra Haničince? To byl velký kamarád naší rodiny”.
Vzhledem k tomu. že Petr Haničinec není jistě nejpopulárnější herec, mi to přijde jako velmi pozoruhodná náhoda.
Z minulých týdnů jsem si chtěl také ještě poznamenat, že Alelie mi našla ve fousech blechu. Vopravdickou. Živou. To mi přišlo pozoruhodné taky.