pondělí, 25. března 2019

Příspěvek do truhlice dětmi špatně pochopených textů:
Táta mi včera připomněl, že jsem ho jednou jako malej konsternoval dotazem “tatí, jak se zšoustává skutečnost?” Ukázalo se, že jsem poslouchal pořad, kde nějaký dramaturg hovořil o tvorbě a realizaci show.

Byly u nás na večeři Hanka s Olgou, po bůhvíjaké době. Hovořili jsme o lecčems, zejména o dětech a o životě. Člověk si taky znova ověří, že přátelství navázaná ve věku, který se ne nadarmo nazývá formativní, bývají těžko srovnatelná s většinou těch pozdějších.

Mám hodně práce a pokračující půst. I přesto jsem si vzal v pátek volno, abych jel zasadit sto sazenic keřů. Taky jsem prořezal třešeň, sklidil prvních pár deci březové mízy, vyčerpával vodu a kal z vrtu zkoumaje jestli se kalná voda pročistí a spároval jídelním nožem fasádu než zaroste vinnou révou. Následkem toho jsem se na slunci dost spálil. Před týdnem byly ještě meze nacucané vodou, teď už zase začínají být vyprahlé a prašné. Vypadá to na další horké a suché léto.

Taky jsem měl druhý fermentační workshop v keramické dílně Ema má mísu. Je mi pořád trochu stydno, že někdo zaplatí sedm stovek za to, aby se naučil lít na věci slanou vodu, ale než jsem stačil vznést podnět na snížení vstupného, už to bylo vyprodané. Taky se snažím, aby to bylo praktické a s dobrýma surovinama, lidé si to vyzkoušeli vlastníma rukama, odnesli si domů nějaké parádní fermenty a nadále se toho už nebáli, takže to za to snad nakonec stojí. Já pak zase výdělek utratím za jejich keramiku, která je krásná ale drahá a sami od sebe bychom si ji asi nekoupili. Takže je to takový všeobecný win-win a těším se zase někdy příště.

Taky jsme slavili s Žilvinasem narozeniny. Nejdřív jen spolu klukovským dnem, kdy jsme s novým dalekohledem jeli okukovat chrliče na Pražský hrad, pak se šli s Almelou projet na motorovém člunu, pak zašli na výstavu Zdeňka Buriana a nakonec na all you can eat sushi. V neděli jsme se sešli s jeho kamarádama – převážně novými spolužáky – v bazénu, což je hezké, i když v ostatních rodičích takto přinucených do plavek to možná vzbudí dojem že jsme hipíci a snad i trochu úchyláci. Ale i tak je to pěkné.

Taky jsem upekl další chleba. Začínám se do toho dostávat, je to hrozně dobrej chleba. Namazaný osoleným máslem s medvědím česnekem je ještě lepší. Nebo citrónovou marmeládou, kterou jsem vyrobil ze zbylých biošlupek z fermentačního workshopu.

Dneska je krásný den. Byl jsem plavat. Zítra koncert s Katarzií pod Měsícem v Plzni. Jedeme dál.


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.