Nekonečné horké počasí. Zjišťuju, že na chalupě mě to opravdu baví jen když něco dělám. A může to být i nějaká drobnost, nebo i uklízení, ale je důležité, aby tím něco vznikalo. A tak jsem vyrobil malou ponorku jako budoucí dekoraci, vyvezl ohniště, do okapů nandal sítka proti listí, přivrtal uvolněný schod a háčky na šaty, zasilikonoval venkovní vanu aby udržela vzácnou vodu, posbírali jsme padesát kilo hrušek a odvezli jsme je s Žilvinasem na vypálení do moštárny, udělal jsem strašně pálivou omáčku á la tabasco.
Buduje se rybník, buldozer rejdí sem a tam a postupně odhrnuje vrstvy hlíny. V tmavomodrém modrém pokoji jsou teď žlutobíle kostkované závěsy a ten výhled je už teď velice krásný, co teprve jaký bude s rybníkem!
Sešel jsem se s Bárou s holkou, která pracuje v psilocybinovém týmu NUDZ. Dělají fakt zajímavé věci.
Je padesát let od 21. srpna 1968. K tomu už všechno řekli ostatní, my si jen říkáme, že je to dobrá příležitost začít Žilvinasa vzdělávat v politické historii, aby věděl kolik je jedna a jedna a nenaletěl někdy třeba komunistům nebo Rusku.