pátek, 20. dubna 2018, Gaziantep

Nějak se k těm zápiskům poslední dobou nedostávám. Tak aspoň pár zapamatováníhodných momentů posledních několika týdnů:

Hráli jsme na Tranzistor revue na Kampě a bylo to pěkné. Almelovi se zasekl můj kapodastr pod pedál whammy, takže ho nemohl došlápnout až do čisté oktávy, což je dost kuriózní nehoda. Byly z toho dost inovativní freejazzové zvuky

Zkoušeli jsme s Worm’s Rafination a já během zkoušky přišel o hlas a druhý den proležel v posteli. Kupodivu jsem toho udělal víc než kdybych seděl v kanceláři. Zase to rychle bylo pryč. Doma smrkáme a kašleme na střídačku všichni.

Jaro šláplo na plyn a ze dne na den je teplo jako v létě a všechno raší o sto šest. Byl jsem na chalupě s Žilvinasem na otočku a minulý víkend poprvé všichni spolu. Děti si hrály na písku, Alelie plela záhonky, já nosil dřevo. Ráno jsme snídali v bleděmodré ložnici a já si říkal, že nic víc vlastně v životě nepotřebuju.

Bylo taky potřeba tam zavézt podlahové topení a starý kočárek, a tak jsem jeden den vyrazil v pět ráno, byl tam před šestou, ptáci zpívali a začínal krásný den. Hodinu jsem opravoval zděř kamen kamnářskou maltou a dělal další drobnosti, a doma v Praze byl zase na snídani, kdy normální den vlastně teprve začínal. Mám pocit, že jsem objevil model, který budu rád oprakovat. Pak budu sedět v Praze u snídaně a budu si říkat “jako by se mi nad ránem zdál takový krásný sen, jak kosím louku pod lesem a začíná letní den!” Taky jsem tam teď jednou jel rovnou z práce a v parku u ní zrovna prořezávali stromy, a tak jsem naložil kufr kombíku až po střechu tvrdým dubovým dřevem. Tomu se říká vozit dříví do lesa.

Taky se konečně překládá elektrické vedení, při kteréžto příležitosti se zjistilo, že naše příjezdová cesta je asi o dva metry jinde než by měla být. Tak uvidíme jak s tím dál. Od června se staví rybník.

Seděl jsem s toy_box a jejíma dvojčatama na trávě v parku, je to vždycky fajn ji vidět a neviděli jsme od tvorby obalu pro In Fermentation, což je už něco přes rok. Zrovna otevřela výstavu v Českém Krumlově a teď se prozměnu chystá na přátelský turnaj v kickboxu, ta činorodá žena.

“Na druhé straně” je od svého nasazení už pět týdnů na prvním místě Velké sedmy Rádia 1, z čehož mám pochopitelně radost. Jinak je na kapelní frontě klid až se člověk diví. Ale já se kvůli tomu nebudu stresovat.

V Gaziantepu je jaro, zeleno a teplo tak akorát. Od loňska se to tu nezměnilo, nebo se mi to aspoň nezdá. Aleppo je vzdušnou čarou šedesát kilometrů daleko, což je pořád zvláštní představa. Ale já trávím skoro všechen čas v hotelu.

Chili rychle přerůstá truhlíky a já přemýšlím co se všema těma rostlinkama dělat než je budu moct vysadit venku. Rostou i superrajčata vyšlechtěná na University of Florida, jejichž semínka od nich získal Tomáš Vachuda a podělil se.

Leave a Reply

Your email address will not be published.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.