pondělí, 18. prosince 2017

Byli jsme o víkendu doma, Alelie stále slehlá. Vyráběl jsem po dlouhé době koji, což je taková zimní, domácí a trochu slavnostní činnost a voní to pěkně a zvláštně jako nic jiného. Založil jsem pak z toho asi šest kilo misa (tentokrát edo miso a sendai miso, páč to bylo red rice koji. To jen tak pro historickou paměť) a ještě mi koji zbylo.

S Albertinou jsme byli domluvení, že v neděli vyrazíme okukovat letenské fasády. V domluvenou hodinu začalo hrozně sněžit. Ale šli jsme i tak, čtyři pěší dospělí, tři pěší děti, jedna babička na vozejčku, jeden kočárek a dva psi. S touhle veselou čtyřgenerační partou jsme pak chodili zasněženýma ulicema a taky Stromovkou plnou bílých stromů, až na Strossmayerák na svařáka u stánku.

Taky jsme měli po hrozné době zkoušku s Alaverdi a kupodivu nám to šlo vysloveně dobře.

Leave a Reply

Your email address will not be published.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.