Cestou domů mi v letadle chcípnul telefon a nepodařilo se ho už oživit. Strávil jsem bez něj skoro týden a nemohl si to vynachválit. Nevýhody byly jen drobné, jako například když jsem se nemohl dobouchat za Olgou a Dušanem do studia. Půjčil jsem si telefon od neznámého kolemjdoucího a zavolal Alelii jejíž číslo si pamatuju aby zavolala Olze. Jenže ta měla telefon vypnutý, já už zase mimo příjem a ta má žena šikovná produkční sehnala telefon na nejprominentnějšího českého producenta asi během pěti dalších minut.
Jsou to dny střízlivé a pracovité, ráno chodím skoro každý den plavat a večer jsem doma. Hodně čtu a telefonu nemaje, málo googluju. Líbí se mi to. Laime se naučila se křenit, s čímž se užije spousta legrace. Když sedí v nosičce u stolu, zvykla si osahávat velký hákový kříž v červeném poli na obalu knížky Rise and Fall of the Third Reich, kterou má zrovna na dosah. Miminko a svastika vypadají dohromady zvláštně. Když jí foukám zpředu do vlasů na šešulce, přivírá se zasněným úsměvem oči.
Dneska vyjíždíme na první koncert a já se těším. Když na to tak myslím, docela dlouho jsem nehrál čemu by se dalo říct velkej klubovej koncert.