Normálně jsme dostali pojeb od vydavatele. Na mě to mělo kýžený efekt, i když jsme se na tom dopředu trochu domluvili – paradoxně mi to velmi pomohlo a najednou se mi ty věci dělat chce, což se mi předtím nechtělo. Navíc se nám podařilo domluvit na obalu singlu se skvělou Eliškou Podzimkovou, kterou jsem dvě hodiny na to potkal náhodou na ulici. Vzal jsem to za dobré znamení.
Je nádherné babí léto, listy na Dřevíči jsou světle žluté a oranžové až oči přecházejí, obloha bez mráčku, vlastně skoro počasí na koupání. Chodíme lesem s Honzou K. a jeho rodinou, ryjeme s Žilvinasem záhonky. Čtu o Třicetileté válce od výborné C.V. Wedgwood, Laime se co chvíli připlazí a ocucává rohy knížky. Na obalu je rytina a na ní oběšenci, dohromady ta scéna s miminkem vypadá zvláštně a člověk si připomíná, že žijeme na parádním místě. Laime vyrostly dva spodní zuby, stejné jako před pár lety Žilvinasovi.