neděle, 30. září 2018

Tak tadyhle fermentační workshop v Ema má mísu. Trochu jsem se styděl, že někdo dal sedm stovek za to aby se koukal na týpka jak lije na zeleninu slanou vodu. Pak, když jsem se na to připravoval, mi to vlastně přišlo trochu proti té celé DIY filosofii, která je jinak taková kooperativní a nadšenecká a hodně spočívá v tom, že ty věci můžeš dělat sám vlastníma rukama a nic zvláštního k tomu nepotřebuješ. Že to všechno je vlastně na dosah a skoro zadarmo, jen to sebrat. Ale podobně jako když začal být populární nábytek z palet, taky se časem vynořily hipsterské firmy, které úspěšně prodávaly neuvěřitelně drahé “kity” na výrobu paletového nábytku. Nemám nic proti tomu, když si v podobných věcech někdo najde úspěšný business model. Když někdo poprvé začal vydělávat peníze na tričkách anti-systémových punkových kapel, taky z toho bylo v ortodoxních punkových kruzích pozdvižení. Ale nějak je mi žinantní být toho součástí, což obratem znamená, že nikdy nebudu bohatý, protože do byznysu s něčím co mě nebaví se snad nikdy nepustím, a když mě to bavit bude, budu se zase ostýchat říct si za to cenu která by mě uživila.  

Takhle jsem se při přípravě převaloval, ale nakonec to bylo vysloveně výborné a účastníci se zdáli odcházet nadšeni. A taky se vzorky vlastních fermentů, což je důležité. Zajímavou shodou okolností dělal ve stejný čas jinde v Praze fermentační workshop i Qwerty. Utržené peníze jsem rovnou nechal v Ema má mísu a přinesl domů tři krásné a drahé mističky, které bychom si jinak sami domů nepořídili. Měl jsem z nich radost větší než bych měl z těch peněz.  

 

Leave a Reply

Your email address will not be published.